NADĚJE
Marek Ptáček / Marek Ptáček


Tvé oči krouží s ptáky černou oblohou
Stmívá se, nechce se ti spát
Zavidíš mrakům jejich plavbu svobodou
Když za mřížemi musíš stát
Jak na plátně špatnej film se na nich promítá
Proč jenom hlavní roli musel jsi v něm hrát

Z blbýho hecu v partě chtěl jsi zazářit
Cejtit se na chvíli jak king
Tak jsi šloh auťák, řek jsi: "Jdem se povozit"
O volant skleničkou pak cink
Ta jízda byla špatná, moh za to prej sloup
Že od soudu tě vedou za pomoci pout

Teď ležíš na kavalci, v očích cejtíš pláč
Stýskání trápí tě, vždyť nejsi žádnej rváč
Co nemá svědomí a klidně ublíží
Pak v klidu přečká dlouhý pobyt za mříží

Teď v duchu prosíš tátu ať ti odpustí
Že jsi na šikmou plochu spad
Slibuješ, že až tě za pár let propustí
Svých nadějí se nechceš vzdát

 

 

Že do života chceš vstoupit bez potíží
Až vyjdeš ze světa plného obtíží

Tak čekáš na peróně na ten správnej vlak
Co odveze tvý přání rovnou do oblak
Vlak naděje co se vším si snad poradí
Sny splní najisto a nikdy nezradí

 

MÁRA:
'Refrén se objevil jednou v noci, když jsem nemohl usnout. Text a zbylou hudbu jsem vypotil asi po půl roce. Šotek ji miluje, mě dělá problém sólo.'